• Bílý Kámen
  • Cejle
  • Cerekvička-Rosice
  • Čížov
  • Dvorce
  • Hubenov
  • Hybrálec
  • Ježená
  • Jihlava >>
  • Kostelec
  • Luka nad Jihlavou
  • Malý Beranov
  • Měšín
  • Mirošov
  • Plandry
  • Příseka
  • Puklice
  • Rančířov
  • Rantířov
  • Smrčná
  • Střítež
  • Štoky
  • Velký Beranov
  • Větrný Jeníkov
  • Vílánec
  • Vyskytná nad Jihlavou >>
  • Ždírec

Bílý Kámen

Bílý Kámen

kontakt

Bílý Kámen 12, 588 41 Vyskytná nad Jihlavou
bily-kamen@seznam.cz
www.bily-kamen.cz

historie

Založení Bílého Kamene zůstane navždy zahaleno rouškou tajemství . Vše se nepochybně událo někdy kolem poloviny 13. století , kdy okolí města Jihlavy bylo vyhledávaným  cílem hledačů stříbra. Jejich pozornost se mimo jiné soustředila i na okolí starých cest a právě v jednom takovém místě, takřka vedle staré stezky od Humpolce k Jihlavě, odkryli horníci rozsáhlé naleziště stříbra. Ruda se nacházela v bílém křemeni a tak také pojmenování osady se přímo nabídlo - Biley Kamen, Albo Lapido, Weissensteyn. V těchto podobách nalezneme první  zápisy o této vsi v písemných pramenech, z nichž nejstarší je z roku 1359.
 
Zatímco díky zdejšímu stříbru vzkvétalo královské město Jihlava a rostlo bohatství želivského kláštera, na jehož území se ves rozkládala, doly se pomalu vyčerpávaly a těžba ustávala. Nakonec horníci odešli a za nějaký čas i poslední obyvatelé  Bílého Kamene. Hornická díla se propadala a chalupy zarůstaly.  Zápisy v jihlavské městské knize z roku 1503 a 1509 už podávají pouhé svědectví o těžbě  dřeva ve zdejších lesích. Trčkův urbár z roku 1554 pak zmiňuje Bílý Kámen jako pustou ves. V této souvislosti dodejme, že první hornická osada se rozkládala necelý kilometr severněji od dnešní vsi, na jihozápadním svahu Kamenitého vrchu, v místě ovocného sadu.
 
Nový život se do těchto míst vrátil až v roce 1712, kdy už celé území patřilo Jihlavě . Ta jej v roce 1596 odkoupila od Trčků z Lípy, aby zde využila takřka ladem ležící půdu. Jejím přičiněním zde tehdy vyrostlo prvních pět domků a myslivna, ale tentokrát již na výhodnějším místě, kde se nachází doposud. Ve třicátých letech 18. století zde byly vybudovány dva nové velké rybníky a velký dvůr se sýpkou a stájemi pro mladý dobytek a ovce. V roce 1778 byl dvůr zrušen a pozemky předány obyvatelům v dědičný nájem, od roku 1848 potom do vlastnictví. Ve vsi bylo tou dobou zaregistrováno třináct domů a na návsi stála kaplička.
 
Z roku 1778 se v jihlavském archivu nachází ručně malovaná mapa Bílého Kamene od geometra C. J. Hromádky, na které si můžeme přečíst celou řadu dnes již zapomenutých pomístních názvů . Některé stojí za připomínku. Z velkých rybníků Kiefer Teuch ( Borový ), Tanne Teuch ( Jedlový ), Dorf Teuch ( Návesní ) či Krum Teuch ( Křivý ). Posledně jmenovaný se nacházel pod největším zdejším kutištěm a sloužil bezpochyby k zajištění dostatečného množství vody pro propírací zařízení na stříbrnou rudu. Až na Jedlový byly všechny uvedené rybníky zrušeny a hráz návesního slouží v současnosti jako příjezdová komunikace. Severně nad vsí zůstal Strassen Teuch ( Silniční ), při silnici do Větrného Jeníkova, který byl v minulosti rovněž součástí hornického díla a dnes je rájem rybářů. Pro úplnost dodejme, že malých bezejmenných rybníčků bývalo kolem vsi patnáct a jen  pár  jich na zahradách slouží dodnes.

památky a zajímavosti

K zajímavostem patří Kaufmanns Brunn (Kupecký pramen), který patrně, jak z názvu vyplývá, poskytoval odedávna osvěžení i poutníkům a putujícím obchodníkům po humpolecké stezce.
Kaple sv. Petra a Pavla byla zbudována koncem 18. století v pozdně barokním stylu. Uvnitř se nachází původní oltář a velice barokní malba s iluzivním oltářem.
V obci je i křížový kámen s rytinou kříže a kamenný kříž s dvojitou šipkou; obě památky je možné zařadit do kategorie smírčích křížů (kamenů).
Stříbrná vzpomínka: v blízkosti obce se dochovaly pozoruhodné pozůstatky po středověké těžbě stříbra. Nejhezčí lokalita, označovaná jako kutiště Bílý Kámen, je v zalesněném svahu Kamenného vrchu asi 500 m sv. od křižovatky za východním okrajem obce. Rudní žílu, táhnoucí se ve směru severozápad - jihovýchod, tu v délce 225 m sledovala řada šachet, po nich dodnes zůstalo 27 jam (pinek) o průměru kolem 10 m, hlubokých až 5 m.
Šachty se tady razily jen do takové hloubky, kam dopadlo denní světlo. Haldy kolem šachet vytvářejí souvislý pás. Celé důlní dílo u Bílého Kamene se dochovalo v naprosto neporušeném stavu. Zasloužilo by si vyhlášení za technickou památku a s tím související ochranu.